I love You Phillip Morris staví svou komiku na několika principech. Zaprvé opisuje postupy klasického hollywoodského filmu, který vždy obsahuje romantickou dějovou linku, v jejímž centru se nachází heterosexuální pár, v tomto případě je ale celý koncept nabourán tím, že ústřední pár je homosexuální. Optikou mainstreamové romance tak sledujeme milostný příběh dvou gayů (v kontrastu se Zkrocenou horou Anga Lee, která mainstramová pravidla nedodržuje a je více "indie") a ikonické situace, které máme dobře zažité právě skrze klasické romance, jsou tak ozvláštněny/přepáleny/zesměšněny právě tím, že tyto situace zažívají dva muži. Klasickým příkladem je příděl vězeňské stravy, kdy zamilovaný pár dostane na rozdíl od klasické plichty luxusní kus masa - oba se v ohromení na sebe podívají, jakého gurmánského kousku se jim to dostalo a svět, zdá se, pro ně už nemůže být krásnější…o to vtipněji celá věc působí, když si uvědomíme, že se něco tak "romantického" odehrává ve věznici.
Zadruhé se zde vyskytuje i situační komika a některé groteskní momenty, což jsou chvíle, ve kterých se naplno projevuje fyzická komedie Jima Carreyho, který opět exceluje ve všech hereckých polohách. Není nouze o všemožné pády a srážky, nic z toho ale nepůsobí samoúčelně. Zatřetí I love You Phillip Morris v jedné rovině funguje jakožto podfukářská komedie a v některých momentech hlavní postava a vypravěč v jednom, který vytváří mezery v příběhu, které pak retrospektivně zaplňuje, ušije nějaký ten podfuk i na samotného diváka, takže o překvapení není nouze.
Tento film ale není pouze komedií, obsahuje nemalé množství čistě dramatických momentů, ovšem některé z nich jsou právě díky drzému vypravěči zase shozeny na úroveň frašky, což dělá z I Love You Philip Morris vcelku nepředvídatelné dílo. Zmínku si vedle Carreyho zaslouží i Ewan McGregor, který s bravurou a lehkostí zahrál toho klasičtějšího homosexuála ze "čtyřprocentního" páru. I práce s motivem oblohy zobrazujícím "nebeské štěstí" potěšila a až na trochu utahanější druhou třetinu musím říct, že jsem se královsky bavil. I love You Phillip Morris je bezesporu zajímavým a odvážným počinem, který funguje jak v rovině dramatické, tak i té komediální (a v té obzvlášť).

Jedna z nejulítlejších romantických komedií, co jsem viděl, přičemž jsem si po celou dobu sledování tohoto snímku vážně kladl otázku, zda to není spíše parodie romantické komedie coby žánru, tak bizarní mi občas připadal námět a vyznění některých scén. I love You Phillip Morris je pravý opak toho, čemu většina rozumí pod slovem konvenční. Ano, tento film musí konvenčního, tedy vkusem či názory konzervativního diváka, asi dost bolet (i když dneska…kdo ví…). Režisérský tandem je příkladem klasických bořičů mýtů - tam, kde skončil v oblasti vážně míněné zkušební sondy Ang Lee ve své Zkrocené hoře, tam v oblasti znevažování sondují odvážně i Glenn Ficarra a John Requa. Přičemž trik na to mají prostý - do léty zakonzervovaného schématu klasického mainstreamového hollywoodského filmu je dosazeno několik inovovaných prvků (ten stěžejní, ústřední pár, tedy dvojice gayů), které ovšem svým zasazením do nezměněných vzorců filmového chování a očekávání zdůrazní všechna (jindy třeba ne tak akcentovaná) klišé. Tolik srdceryvných vyznání lásky, tolik emočně vypjatého loučení se na smrtelném loži, tolik odloučení a shledání…tomu snad konkuruje jediný televizní formát, a to Pošta pro Tebe… Ústřední herecká dvojice ovšem vše spolehlivě uhraje a proto tenhle snímek není tak křečovitý, jak by se dalo logicky očekávat. Postupem času se navíc přidá do inovovaného schématu ještě další žánr, konkrétně komedie o nevyléčitelném podvodníčkovi, která dává vzpomenout na výbornou Spielbergovu oddychovku Chyť mě, když to dokážeš. Jestli má tenhle příběh opravdu nějaký skutečný lidský předobraz, pak žít vedle něho muselo být opravdu očistcem.
Tenhle film skutečně mate a vlastně záměrně lže stejně jako jeho hlavní hrdina - divák natěšeně půjde na novou komedii s Jimem Carreym a Ewanem McGregorem ničeho zlého netuše a dostane se mu laviny podvratné zábavy, která si utahuje z jeho vlastní předpojatosti, konvenčnosti a předsudků. Bavit se filmem může být někdy dost složité…