...Film se odehrává výhradně v černošském prostředí, jeho snad jedinou bělošskou postavou je jeden z policistů, a přibližuje hluboké sociální protiklady i mezi černošskou populací: vedle pohádkového bohatství, zosobněného domem rodičů uneseného děcka, se mnohem častěji vyskytuje bezbřehá nouze, zosobněná nedozírným slumem, kde Tsotsi přebývá. Nelze ovšem přehlédnout, že základní ladění vyprávěného příběhu je tklivě romantické, jak vyplývá nejen z pojetí příběhu samého, ale třeba i z kresby zvolených prostředí, zvláště slumu; převažuje postoj, že žádný ztracenec není definitivně ztracený, že v každém člověku zůstává ukryt aspoň zlomek lidství…

Toto bola celkom dojemná dráma, ktorá popri zobrzení krutého života ľudí v krajinách tretieho sveta je zameraná hlavne na psychickú stránku mladého človeka, ktorému malé dieťa otvorí srdce a zlomí v ňom prístup vandala. Veľmi dobre zahrané, celkom fajn príbeh a hlavne neohraný!

Další film o proměně bezcitného gangstera v hodnýho kluka. Tsotsi je sice plný klišé, citového vydírání a možná až přílišného tlačení na pilu, ale nevím zda to v tomhle žánru vůbec jde jinak. Syrový pohled do Jižní Afriky, který mi tak trochu připomíná brazilské filmy á la Město bohů, což je jenom dobře. Podívat se občas i na to, jak se žije jinde než u nás v Evropě, nemusí být na škodu.

Tsotsi je vlastně jen takovým melodramatem z jihoafrického slumu. Přesně to, co americkým filmovým akademikům jde tak krásně pod kůži (viz i náš Kolja): mužský neotesanec se musí postarat o bezbranné děcko. Co chtít víc? Nic, pokud si chcete v kině potahovat slzičky, žmoulat vřelou ručku partnera/ partnerky a odnést si z něj pocit, že ten svět je sice peklo, ale rozhodně není tak nepřátelský a zlý, jak se nám snaží vsugerovat ve večerních zprávách. Tsotsi se Karlovarským festivalem mihnul takřka bez povšimnutí, na to že to je oscarový snímek. A i když je mi jasné, že je to tak trochu kýč, že je to dílo tak trochu Svěrákovsko-Hřebejkovsky prokalkulované, přesto říkám jen houšť. Když víte na co jdete, že tedy nesmíte čekat žádné rozkolísání vašeho středoevropského obrazu světa, myslím, že si Tsotsiho odyseu parádně užijete. Chytlavý disko rap jako emblematický průvodce předměstím Pretorie i bezútěšných slumů v jeho okolí. Poutavá, skvěle prokomponovaná kamera Lance Gewera. Bezchybně zavilý Presley Chweneyaga jako gangsteřík Tsotsi. A samozřejmě čokoládové, velkooké mimino. Všechno sesazené do umného balíčku, který skoro jakoby mimochodem nechá na vašem zadním sedadle pocit onoho „hřejivě lidského tepla“. Není to málo, není to hodně. Je to kýč, spousta klišé a režisérských pokynů „teď se smějte“, „teď plakejte“, „teď držte palce“ Prostě docela kvalitní mainstream.