Antonín Moskalyk: 1968 Dita Saxová

Vynikající, ovšem hodně těžký a náročný snímek

Film stojí především na hereckém výkonu nejen hlavní představitelky Dity Saxové - polské herečky Krystyny Mikolajewské, (výtečně nadabované Blankou Bohdanovou) , ale i na dalších vedlejších rolí a roliček, zejména oplzle nadržený Karel Hoger je nechutnej. Všechno umocňují ty dlouhé scény bez střihu, které působí absolutně perfektně a je vidět, že tenkrát se prostě herci role šprtali! Nádherně vyznívají ruzné kamerové filtry od černobílé až po jakousi zahnědlou barvu, snímku to dodává jinší rozměr. Velikou radost mi udělalo, že film na dvd vyšel v klasickém širokoúhlém kinoformátu, to je potom požitek!
Film se od knižní předlohy, jak sám uvádí Arnošt Lustig, liší v tom, že hlavní hrdinka je v knize více veselá, oproti filmu, ve kterém je hodně melancholická, sám Lustig uvádí, že se mu to moc nelíbilo, ale člověk má být pokornej a přistoupil na dohodu s Moskalykem a scénář poupravil. Rozhodně zfilmovat takovou látku je těžkej oříšek a myslím, že Antonínu Moskalykovi se to povedlo na výbornou. Dita je totiž hrozná filozofka, ono přežít koncentrák, tak člověk asi přemýšlí jinak. Každopádně některé její výroky stojí opravdu za povšimnutí a i já bych se s nimi někdy ztotožnil.